Sníh pomalu taje,
venku to ještě klouže,
rampouchy velké jak krápníky,
se proměňují v louže.
Sněhuláci tají,
naposled zimě zamávají,
z dálek už se vrací,
k nám domů tažní ptáci.
Jaro už se blíží - já už ho vyhlížím.
Srdce se nedočkavě chvěje,
ať už roztají závěje!
A pod nimi, ať z hlíny
vyraší sněženky květ bílý.
