Loučím se s tebou nádherný máji,
květy tvé se mění v plody,
co pomalu už zrají.
Teď vyznat chci svou lásku létu,
barevným loukám, voňavým květům.
Teplým nocím když za soumraku,
zašustí křídla nočních ptáků.
Slunci, co mě tak příjemně hřeje,
potůčku, co bublá, když teče přes peřeje.
Modrému nebi, bílým oblakům,
hvězdám, co přihlíží všem těmto zázrakům.
Modré nebe, slunce svit,
v ranní trávě rosy třpyt.
Oči mé se nemohou,
té krásy nikdy nabažit.
Do ticha lesa, do vřesu ve stráni,
potichu šeptám své prosebné vyznání.
Léto! Slunce! Vůně květů!
navždy se mnou zůstaňte tu!
